CHORVATSKO

Na mapě ho najdeme ve vnitrozemí mezi poloostrovem Apeninským a Balkánským

-patří k mořím s vyšší teplotou a vyšším obsahem  solí
-jeho délka je cca 780 km, průměrná šířka cca 180 km, v severní části poměrně mělké, na jihu hloubka více než 1300 m
-na rozdíl od Černého moře lze na pobřeží Jadranu pozorovat  příliv a odliv, za úplňku a  novoluní je nejvyšší, vždy po 6 hodinách

salinita ( = slanost ) moře je 38 promile, tzn. 38 g soli v 1 litru vody,
-největší je v jižní části, v oblasti boky Kotorské, a vyšší na otevřeném moři
-první maximum salinity Jadranu se projevuje v srpnu, druhé v únoru
-salinita klesá přísunem sladké vody z povrchových i ponorných řek a z podmořských sladkovodních pramenů až na 2 promile;
to zejména při ústí řeky Zrmanji, Krky, ve Velebitském přůlivu, pod Kozjakem, Mosorem a Biokovem, u italských břehů pak při ústí Pádu
-slaná voda proniká hluboko do dolních toků řek, např. na dolním toku Neretvy proniká až k Metkovići, na Krce až za Skradin, téměř až ke Skradinským vodopádům
slané prameny se objevují v některých místech na pobřeží, obyčejně tam, kde se mísí slaná mořská voda se sladkou (na poloostrově Pelješac, na Korčule a j.).

sladkovodní podmořské prameny (vrulje) -jsou typickým krasovým jevem
-vyvěrají při mořském pobřeží v hloubce až 25 metrů pod hladinou, vodu ochlazují a ovlivňují její salinitu;
-nejčastější jsou při západním pobřeží Istrie, pod Učkou v Kvarnerském zálivu, dále pod Velebitem, Biokovem, ve Stonském zálivu a v Kotorské boce

modrý Jadran (plavi Jadran) -
modrou barvu má jen na otevřeném moři, u ústí řek je nažloutlý a u pobřeží nazelenalý; hlavní příčinou je geologické složení mořského pobřeží a dna (především vápenec); moře je biologicky chudé (málo planktonu)
-vzhledem k vysokému obsahu soli je na otevřeném moři voda značně průzračná; z letadla lze rozeznat světlé předměty do hloubky až 56 m, v pobřežním pásu je viditelnost sotva
5 m

Jadran patří k mimořádně čistým mořím, aktuální výsledky měření lze najít naochrany životního prostředí (Ministarstvo zaštite okoliša): www.mzopu.hr
mořský květ" (morski cvet) - nepříjemný, může se na hladině objevit po déle trvajících vedrech, zmizí však se změnou proudění vzduchu či nejbližší bouří, často v oblasti Istrie a Kvarneru ( mělčí moře) 

v létě se Jadran považuje za oblast se slabými větry;
-burin - lehká bóra ; je noční vítr, obdoba mistralu
-mistral (maestral, zvaný též maeštral či zmorac) - denní bríza, poměrně slabý vítr od severozápadu; vane po několik dní, obvykle kolem 10. hodiny a je to vítr dobrého počasí, příznivý vítr pro jachtaře a surfaře
-bóra - bura - padavý,studený,silný nárazový vítr, dosahující často síly orkánu, speciálně na východním Jadranu.
- vane z pevniny na moře od severu - severovýchodu a nad mořem naráží na teplý vzduch
Na místech, kde se může plně rozvinout, vznikají krátké vlny, vysoké 2 - 3,5 m, v blízkosti ostrovů proto vyšší vlny nevytváří
- směr bóry a tím i pohyb vln se často mění, což může být nebezpečné pro plavbu. Spíše je plavba bezpečnější na otevřeném moři, protože za pásmem ostrovů vítr nevytváří větší vlny, ale poryvy větru jsou velmi silné.
- při silné bóře je nebezpečná pěna z hřebenů zlomených vln, která vytváří tzv. dým moře, ten snižuje viditelnost; nejnižší vrstvy vzduchu (až 1 až 2 m nad hladinou) se proměňují v oblak, v němž se dá těžko dýchat. Poryvy větru jej ženou přes moře a ostrovy.
- nejpověstnější a nejobávanější je náhlý příchod bóry, opravdu z čistého nebe
- přichází i v létě, trvá jen jeden až dva dny, případně i jen několik hodin a bývá nejsilnější ve Velebitském průlivu, u mysu Ploča / Rogoznica, u Splitu, v zátoce Vrulja u Brely, u obce Žuljana na poloostrově Pelješac.
- v zimě je nejnebezpečnější oblast Velebitského průlivu
-jugo (jugo či též široko z italského scirocco),
- přináší mraky, dusno, vzdušnou vlhkost, déšť a někdy dokonce i písečný prach od břehů Afriky;
- v létě trvá poměrně krátce, dva až tři dny
- vane od jihovýchodu z centrální části Balkánu podél břehů Jadran
-garbin (lebić), nejobvyklejší je v červnu až srpnu, trvá tak jednu až dvě hodiny, má sílu vichřice, zvedá velké vlny a způsobuje značné škody.
- bouřlivé poryvy doprovázejí bouřky a prudký déšť a mohou se při něm tvořit i vodní smrště
bóra i jugo mohou být nebezpečné pro plavbu, surfaře a plavce, zastihnou-li je na moři dále od břehu
Nebezpečí je vyšší, jestliže se jugo změní v bóru
Informace o počasí v Chorvatsku: Státní hydrometeorologický ústav (Državni hidrometeorološki zavod) - meteo.hr